Zpět na výpis

Implementace minimální daně v ČR: Na koho dopadne dorovnávací daň?

Návrh zákona, který zveřejnilo ministerstvo financí, se zavedením dorovnávací daně počítá již pro zdaňovací období zahájená od 31. prosince 2023. Dorovnávací daň se sazbou ve výši rozdílu mezi 15 % a specificky vypočtenou efektivní sazbou daně se bude týkat společností a stálých provozoven ze skupin s obratem přesahujícím 750 mil. eur. Tyto společnosti se budou muset zaregistrovat, podávat tzv. informační přehled a daňová přiznání k dorovnávací dani, hradit případnou daňovou povinnost a plnit případné další povinnosti.

Návrh zákona implementuje evropskou směrnici o globální minimální dani. 

Tuzemská dorovnávací daň a dorovnávací daň dle evropské úpravy

Návrh zákona zakotvuje jak tzv. přiřazovanou dorovnávací daň dle evropské úpravy, tak i srovnatelnou vnitrostátní, tzv. tuzemskou, dorovnávací daň. Tuzemskou dorovnávací daň budou povinny hradit české společnosti ze skupin podléhajících dorovnávací dani, přiřazovanou dorovnávací daň je povinna hradit česká mateřská entita ze skupin podléhajících dorovnávací dani za své dceřiné členské entity v jiném státě. Povinnost hradit přiřazovanou dorovnávací daň nevznikne, pokud se stát dceřiných společností rozhodne zavést a vybrat vnitrostátní dorovnávací daň stanovenou za obdobných podmínek.


Poplatníci daně a registrační povinnost

Poplatníky obou výše uvedených dorovnávacích daní jsou české členské entity a dále hlavní entita (centrála) stálé provozovny umístěné v ČR z daných skupin podniků. 

Ke správě dorovnávací daně je bez ohledu na velikost členského subjektu příslušný Specializovaný finanční úřad.

 

Informační přehled a daňové přiznání k dorovnávací dani, splatnost dorovnávací daně

Informační přehled plní funkci oznámení účasti poplatníka v konkrétní skupině a shrnutí splnění jeho povinností bez ohledu na dosažení limitu pro samotný odvod dorovnávací daně. Informační přehled k tuzemské dorovnávací dani se podává do 10 měsíců od skončení zdaňovacího období, daňové přiznání k ní se podává ve stejné lhůtě. Tuto lhůtu nebude možné prodloužit.

Informační přehled k přiřazované dorovnávací dani se podává do 15 měsíců od
skončení zdaňovacího období
(u prvního podání skupiny činí lhůta 18 měsíců), daňové přiznání do 22 měsíců od skončení daňového období. Platí, že postačuje podání informačního přehledu i jiným členským subjektem skupiny, pokud je podán ve státě, s nímž má Česká republika smlouvu o výměně informací.

Dorovnávací daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Návrh zákona připouští i nepodání daňového přiznání, v takovém případě se fikcí stanoví daň ve výši 0,- Kč a neuplatní se pokuta za opožděné daňové tvrzení.

 

Prekluze – lhůta pro stanovení dorovnávací daně

Návrh zákona stanoví od daňového řádu odchylnou úpravu délky i běhu lhůty pro stanovení dorovnávací daně, která je zároveň i lhůtou pro její placení. Délka lhůty je čtyřletá, počítá se od data splatnosti daně. Obecná pravidla přerušení a stavění lhůty se neuplatní, pouze v případě řízení před soudem dochází k jejímu stavění. Dodatečné daňové přiznání na nižší daň půjde podat pouze ve tříleté lhůtě.


Safe harbours – výjimky z povinnosti vypočítat dorovnávací daň dle standardních pravidel

Návrh zákona navazuje na evropskou úpravu i v tom, že připouští zjednodušení, resp. výjimky z povinnosti vypočítat dorovnávací daň dle standardních pravidel. Zatímco trvalé výjimky dosud nebyly zcela přesně vymezeny, dočasné výjimky již mají stanovený právní rámec a mohou vést k dočasné úlevě od předpokládaných rozsáhlých administrativních povinností.

Návrh zákona aktuálně prochází vnějším připomínkovým řízení a může se ještě měnit. 

 

Pozn.: Článek byl aktualizován 10. ledna 2024.