Zpět na výpis

Novela zákona o DPH 2025 míří do Poslanecké sněmovny

Přinášíme další novinky týkající se novely zákona o DPH 2025. Návrh novely již prošel připomínkovým řízením a byla zveřejněna verze pro jednání vlády. Ta po vypořádání připomínek obsahuje několik změn.

Návrh mění pravidlo stanovení základu daně pro případy, kdy zaměstnavatel poskytuje plnění svým zaměstnancům (či osobám blízkým) za symbolickou cenu. Základ daně se bude nově stanovovat podle ceny obvyklé. V tomto případě se zmírnila pravidla a základ daně v ceně obvyklé se bude aplikovat pouze v případě dodání nemovitých věcí. Tato změna tedy nakonec neovlivní všechna plnění poskytovaná zaměstnancům.

Co se týče zúžení rozsahu osvobozených finančních činností, ve výčtu činností, které jíž nebude možno osvobodit od DPH, nedošlo k žádným změnám (podrobně viz Novela zákona o DPH zúží rozsah osvobozených finančních činností). Nicméně dle očekávání bude odložena účinnost, aby dotčené instituce získaly více času připravit se na změny. Účinnost se odkládá na 1. ledna 2026. Výjimku z tohoto odkladu tvoří pouze obhospodařování individuálních portfolií, které bude zdanitelným plněním již od 1. ledna 2025.

Další úpravy se týkají oprav základu daně v případě nedobytných pohledávek. Z nového návrhu vyplývá, že oprava bude dobrovolná, nikoliv povinná, jak ministerstvo financí původně navrhovalo. Nové tituly pro tyto opravy a změkčení některých podmínek byly zachovány, podrobně je rozebereme v příštím vydání Daňovek.

U lhůt došlo pouze ke změně v uplatnění nároku na odpočet na základě vrubopisu, kdy se nově bude lhůta pro jeho uplatnění shodovat s obecnou lhůtou pro uplatnění odpočtu. Tato lhůta zůstává zkrácena maximálně na dva roky.

Obecně připomínkové řízení přineslo upřesnění některých výkladových nejasností. Přibyla ale i další pravidla – příkladem může být zpřísnění podmínek pro třístranný obchod či změna vymezení zdravotnických prostředků a jejich příslušenství.

Z návrhu bohužel nebyly odstraněny ani nebyly změkčeny některé negativní úpravy, jako je např. povinnost příjemce plnění vrátit odpočet v případě, kdy závazek nebyl uhrazen do šesti měsíců, nebo zachování důkazního břemene na straně plátce v případě institutu ručení.